Čejka Pavel

Představujeme Vám: novou mapu

Ing. Pavel Čejka, MBA — Tue, 06 Mar 2012 06:00:11 +0000

Představovali jste si někdy, jak moc k lepšímu by se změnil váš život, pokud by byli všichni lidé, které nemáte rádi, náhle vymazáni z povrchu zemského obrovským mimozemským laserem? Přestavte si, že jedete po dálnici a neohrožuje vás žádný, krizí středního věku postižený, manažer známého pivovaru či obrovský „sněžný medvěd“. O kolik by se zlepšil váš životní standard, pokud by ve vaší oblíbené hospůdce seděli pouze fanoušci vašeho milovaného týmu či byste v kině mohli pohodlně sledovat film neobtěžování chroupáním popcornu? Pokuste si představit procházku po Stodolní Ulici neohrožováni hordami polských chuligánů, kteří si s vámi – bez jakéhokoliv rozumného důvodu – chtějí poměřit své zápasnické umění. Ba dokonce si představte, jaký ráj na zemi by to byl, pokud byste si mohli zvolit své sousedy.

Rád bych rozvinul svou představivost nad posledně zmíněnou myšlenkou. Je ráno a vy se probouzíte v Rajské Ulici číslo 1. Po snídani vyrazíte na 3km s Chuckem Norrisem, po kterých k Vám na kafe zaskočí Simona Krajnová, která má obrovskou potřebu s vámi pohovořit na téma včerejšího výkonu pardubického hokejového družstva. V podvečer Vás svou návštěvou potěší Jirka Zídek, který Vás naučí svůj pověstný hod přes hlavu.

Bohužel, ačkoliv žijete v Rajské ulici, ve Vašem okolí jsou i ulice jiné – méně přátelské ulice, kterým se, bohužel, při cestě do práce nedá vyhnout. A tak po úžasném víkendu doma s přáteli musíte vyrazit do práce sousedstvím, kde rozhazuje předvolební pamflety Jiří Paroubek, který si neustále vzájemně vypouští pneumatiky s o tři domy vzdáleněji bydlícím doktorem Mackem.

A jaké by to bylo, kdybychom si mohli vybrat své sousedy, co se týká našich okolních zemí? Přestavte si, že všude v Evropě jsou pouze německé dálnice, švýcarská čokoláda a italské jídlo. Myslíte si, že je ve skutečnosti možné si zvolit si své sousední země?

Jak to vypadá, tak jsem nepřišel s touto myšlenkou jako první, jelikož časopis The Economist, (2010) představil novou mapu Evropy založenou na národnostních charakteristikách jednotlivých zemí. Velká Británie se rozpadla na 4 nezávislé ostrovy a odplula na jih ke Španělsku, kde slunce svítí celý rok a kde není zapotřebí věnovat se rozpočtové kázni. ČR nyní leží mezi dobře organizovaným a reformně aktivním Německem a Holandskem. Švédské království má nového jižního souseda, sociálně založené Švýcarsko, jehož místo zaujalo zemědělské Rakousko. Italové šťastně prošli změnou a po letech sporů si rozdělili poloostrov ve tvaru jezdecké holinky na jižní a severní část.

Ačkoli to zní troufale, dovolím si říci: „a proč ne“? Není právě toto odpověď na soudobou krizi EU? Opusťme zakořeněnou myšlenku pevných hranic a dejme každému státu co si zaslouží. Nechť jsou pohromadě všechny státy, které se poctivě snaží budovat a rozvíjet a které drží slovo, jelikož svou „dospělostí“ již sousedé dávno jsou. Nedokážu si ani přestavit nic lepšího než dovolenou ve Spojeném království Ouza, Sangrie, Portského vína a Jižní Grappy! Jediným problémem však zůstává, co s Američany? Avšak, jak se dozvídám z nejmenovaného filmového díla, přikloněná část měsíce je stále ještě volná….

Nová mapa, Zdroj: (The Economist, 2010)

Použité zdroje

The Economist. (2010). Redrawing the map. Retrieved February 28, 2012, from http://www.economist.com/node/16003661

Steal my car, but you cannot steal my love, Mr. Mulally

Ing. Pavel Čejka, MBA — Sun, 15 Jan 2012 09:39:17 +0000

Original here

I am living in Britain now and, although I still appraise Continental Europe as my home, there is nothing so British, nothing so iconic and admirable as James Bond. I grew up in the time when Rambo, armed with a bow, one arrow and bare hands, was capable of destroying the entire Russian armored division consisting out of 5000 tanks, 2 aircraft carriers and 75 billions of soldiers. The time when Arnold Schwarzenegger’s only dream was to be able to say more than just „Hasta la Vista, Baby“; not mentioning his ambition to run the World’s 8th largest economy simply with the same vision. Rambo had muscles, Terminator had muscles, cars had muscles, even the corner shop’s sales assistant had biceps Spain-sized… But in the World of Super-heros you just could not resist to fancy a smooth, tuxedoed gentleman who only drinks Vodka&Martini, „shaken not stirred“.

There were several reasons why Bond, James Bond, would outperform anybody in the globe. A couple of arguments stand out so dramatically and I cannot help myself from mentioning them. It did not matter how many mega-tons of nuclear war-heads could Rambo shoot with his bow. It did not matter either how many months Jean-Claud van Damme could have stayed in the air in his Karate-like pose. What mattered was only the size of the brain, good manners, style, and the way in which you could adapt (we call it innovation those days) to whatever enemy you were facing. And this is what James Bond and Britain excelled in over the past couple of centuries. There is nothing so British as innovation and adaptability.

If you could only imagine Bond, you would imagine his remarkable mean of transportation. His Royal Higness of the automotive industry: Aston Martin the Duke of Warwickshire. Not only it fired rockets and went 300 mph. It was also as sexy as hell.

And this brings me to a shocking discovery made today. Ford – the demy jeans, working boots class carmaker – has just announced its new Mondeo 2013′s design. What a surprise when a picture of Bond-mobile came out. I spent another day trying to find any possible dissimilarity between China and the Ford Company. Unfortunately, my quest was desperate. What the new Ford turned out to be is a cheap copy of the superb British design (see bellow yourself).

If I had been in the shoes of Ford’s CEO, I would have probably authorised any action necessary to please and satisfy all the stakeholders. However, I would have not, at any cost, stole a car of the 007. Even if I had overcome the fear of the legendary PPK, and had no moral standarts, I would not have had enough cachet to drive such a splendid, contemporarly state of art on wheels. Your own girlfriend might be a case in the point. There could be another girl who dresses like her, who walks like her, even talks like your girlfriend does. Nevertheless, there is one simple thing missing, which is why she could never be your genuine match… It is the love.

So Mr. Mulally, you can steal my car, but you cannot steal my love.

Manažersko-ekonomické vzdělání: tradice a prestiž versus inovace

Ing. Pavel Čejka, MBA — Tue, 15 Nov 2011 16:13:42 +0000

Univerzity v Cambrige, Oxfordu a Saint Andrews vévodí žebříčku nejlepších univerzit na Britských ostrovech (Shepherd, 2011), v USA je pak nejlepší trojice vedená Harvardem a Princetonem, které se dělí o první příčku, následováných Yale University (U.S.News & World Report , 2011). A jak je tomu u nás? Karlova Univerzita se právem vyjímá na 1. místě žebříčku v závěsu s Masarykovou univerzitou a zástupcem technického vzdělávání ČVUT na bronzové pozici (CSIC, 2011). Ačkoli se jedná o zcela rozdílné univerzity, ve třech různých státech, můžeme mezi nimi nalézt určitou paralelu. Jsou velmi staré, tradiční vzdělávací instituce, disponující stovkami výzkumných grantů, nositeli nobelových cen, významných akademických ocenění a neoddiskutovatelnou prestiží svých absolventů. Avšak začneme-li zkoumat žebříčky trochu detailněji z pohledů jednotlivých studijních oborů, zjistíme, že hegemonie těchto „obrů“ je tu a tam otřesena menší, mladší a aktivnější školou. Např. University of Bath se dokázala se svým manažerským vzděláváním během 50 let své existence, což je 5/100 života Oxfordu, prokousat mezi elitní top 5 v UK (The Complete University Guide, 2011), analogicky Strathclyde University ve Skotsku (The Complete University Guide, 2011), či francouzský INSEAD mezi top 5 světových MBA (Financial Times, 2011). Je tudíž lepší při volbě univerzity vsázet na tradici, robusnost a zvučná jména, či mládí, snahu a inovaci?

Česká republika je z kultuního hlediska stát s velkou nedůvěrou ke všemu novému, s převládající touhou uspět za každou cenu a značným vymezením společenské hierarchie (Hofstede, 2009). Zcela analogicky se pak většina populace snaží získat prestiž, společenské uznání a to za cenu pokud možno co nejmenšího, či žádného risku (Mooij, 1998). A jelikož kultura bývá také označována jako „myšlenkový software“ (Hofstede & Hofstede, 2005), nedá se jí vyhnout, obejít ji, či ji prostě zapomenout, dříme v nás a i když ji nevidíme, tak se nevědomky projevuje. A právě proto je v Česku tolik preferováno vzdělávání na „dobrých státních školách“. Stále ještě jsme se ale nedostali k diskuzi, kterou školu tedy zvolit.

Již český rodák Schumpeter (1912) objevil, že menší, mladá instituce, která bojuje o přežití je hybnou silou inovace a ekonomického růstu. Inovace jako taková dává malým firmám konkurenční výhodu a to zejména: a) byrokratickou hbitost, b) rychlost reakce, c) aktivnější přístup k novým příležitostem, d) motivované zaměstnance, e) přizpůsobivost aktuálním tržním podmínkám, f) velmi dobrou obslužnost (z pohledu kvality služby/ produktu) pro malý zákaznický segment, g) velký prostor pro „naslouchání hlasu zákazníka“, h) rychlé učení se, i) neustálá změna a sebe zlepšování (Vossen, 2007). Vzdělávání pak jako takové není žádnou výjimkou a zákazníci/ studenti očekávají od své alma mater vysoký standard služeb (Nicholls et al., 1995).

Ačkoli většina „známých“ univerzit poskytuje svým absolventům značku, jsou to právě malé instituce, které poskytují neustále se zlepšující kvalitu služeb, výuky, osobního přístupu a také kvalitnějšího společenského sdružování svých absolventů. A fakt, že se jedná o soukromé, malé, či zatím neznámé školy ještě neodráží kvalitu získaného vzdělání, ba naopak některé příklady (viz výše) demonstrují opak.

Volba není jednoduchá a záleží na individuálním pohledu, preferenci a názoru, zda-li je značka přednější kvalitě služby, zda-li jsou důležité akademické kvalifikace přednášejících v porovnáním s dynamikou a osobnostně-profesní kompetencí lektorského teamu, atd. Na druhou stranu je to rozhodnutí, které neodmyslitelně a dramaticky ovlivní budoucí soukromý i profesní život a tudíž by nemělo být bráno na lehkou váhu. Nicméně při volbě své budoucí univerzity, buďte sebe-kritičtí a zvolte tak, abyste dostali to, co doopravdy očekáváte a chcete právě Vy. A i když je lákavá představa diplomu nesoucí honosné jméno, nezatracujte mladé školy, vždyť i Harvard začínal roku 1636 jako zelenáč v porovnání s ostatními evropskými univerzitami.

Použité zdroje

CSIC, 2011. Ranking Web of World Universities. [Online] Available at: http://www.webometrics.info/top100_europe.asp?country=cz [Accessed 14 November 2011].

Financial Times, 2011. Business Education. [Online] Available at: http://rankings.ft.com/businessschoolrankings/global-mba-rankings-2011 [Accessed 1 November 2011].

Hofstede, G., 2009. Geer Hofstede Cultural Dimensions. [Online] (http://www.geert-hofstede.com/hofstede_czech_republic.shtml) [Accessed 14 November 2011].

Hofstede, G. & Hofstede, J.G., 2005. Cultures and Organizations. Software of the Mind. New York: McGraw-Hill.

Mooij, M., 1998. Global Marketing and Advertising, Understanding Cultural Paradoxes. London: Sage Publications.

Nicholls, J., Morgan, J., Clarke, K. & Sims, D., 1995. Marketing higher education: the MBA experience. International Journal of Educational Management, pp.31-38.

Shepherd, J., 2011. University Guide 2012: Cambridge tops the Guardian league table. [Online] Available at: http://www.guardian.co.uk/education/2011/may/16/cambridge-tops-guardian-league-table [Accessed 14 November 2011].

Schumpeter, J.A., 1912. Theorie der wirtschaftlichen Entwicklung. Leipzig: Duncker & Humblot.

The Complete University Guide, 2011. The Complete University Guide. [Online] Available at: http://www.thecompleteuniversityguide.co.uk/league-tables/rankings?s=Business+Studies [Accessed 1 November 2011].

U.S.News & World Report , 2011. Education Collegues. [Online] Available at: http://colleges.usnews.rankingsandreviews.com/best-colleges/rankings/national-universities/data [Accessed 14 November 2011].

Vossen, R.W., 2007. Combining Small and Large Firms Advantages in Innovation: Theory and Examples. [Online] Available at: http://som.eldoc.ub.rug.nl/FILES/reports/1995-1999/themeB/1998/98B21/98b21.pdf [Accessed 1 November 2011].