Představujeme Vám: novou mapu

06.03.2012

Představovali jste si někdy, jak moc k lepšímu by se změnil váš život, pokud by byli všichni lidé, které nemáte rádi, náhle vymazáni z povrchu zemského obrovským mimozemským laserem? Přestavte si, že jedete po dálnici a neohrožuje vás žádný, krizí středního věku postižený, manažer známého pivovaru či obrovský „sněžný medvěd“. O kolik by se zlepšil váš životní standard, pokud by ve vaší oblíbené hospůdce seděli pouze fanoušci vašeho milovaného týmu či byste v kině mohli pohodlně sledovat film neobtěžování chroupáním popcornu? Pokuste si představit procházku po Stodolní Ulici neohrožováni hordami polských chuligánů, kteří si s vámi – bez jakéhokoliv rozumného důvodu – chtějí poměřit své zápasnické umění. Ba dokonce si představte, jaký ráj na zemi by to byl, pokud byste si mohli zvolit své sousedy.

Rád bych rozvinul svou představivost nad posledně zmíněnou myšlenkou. Je ráno a vy se probouzíte v Rajské Ulici číslo 1. Po snídani vyrazíte na 3km s Chuckem Norrisem, po kterých k Vám na kafe zaskočí Simona Krajnová, která má obrovskou potřebu s vámi pohovořit na téma včerejšího výkonu pardubického hokejového družstva. V podvečer Vás svou návštěvou potěší Jirka Zídek, který Vás naučí svůj pověstný hod přes hlavu.

Bohužel, ačkoliv žijete v Rajské ulici, ve Vašem okolí jsou i ulice jiné – méně přátelské ulice, kterým se, bohužel, při cestě do práce nedá vyhnout. A tak po úžasném víkendu doma s přáteli musíte vyrazit do práce sousedstvím, kde rozhazuje předvolební pamflety Jiří Paroubek, který si neustále vzájemně vypouští pneumatiky s o tři domy vzdáleněji bydlícím doktorem Mackem.

A jaké by to bylo, kdybychom si mohli vybrat své sousedy, co se týká našich okolních zemí? Přestavte si, že všude v Evropě jsou pouze německé dálnice, švýcarská čokoláda a italské jídlo. Myslíte si, že je ve skutečnosti možné si zvolit si své sousední země?

Jak to vypadá, tak jsem nepřišel s touto myšlenkou jako první, jelikož časopis The Economist, (2010) představil novou mapu Evropy založenou na národnostních charakteristikách jednotlivých zemí. Velká Británie se rozpadla na 4 nezávislé ostrovy a odplula na jih ke Španělsku, kde slunce svítí celý rok a kde není zapotřebí věnovat se rozpočtové kázni. ČR nyní leží mezi dobře organizovaným a reformně aktivním Německem a Holandskem. Švédské království má nového jižního souseda, sociálně založené Švýcarsko, jehož místo zaujalo zemědělské Rakousko. Italové šťastně prošli změnou a po letech sporů si rozdělili poloostrov ve tvaru jezdecké holinky na jižní a severní část.

Ačkoli to zní troufale, dovolím si říci: „a proč ne“? Není právě toto odpověď na soudobou krizi EU? Opusťme zakořeněnou myšlenku pevných hranic a dejme každému státu co si zaslouží. Nechť jsou pohromadě všechny státy, které se poctivě snaží budovat a rozvíjet a které drží slovo, jelikož svou „dospělostí“ již sousedé dávno jsou. Nedokážu si ani přestavit nic lepšího než dovolenou ve Spojeném království Ouza, Sangrie, Portského vína a Jižní Grappy! Jediným problémem však zůstává, co s Američany? Avšak, jak se dozvídám z nejmenovaného filmového díla, přikloněná část měsíce je stále ještě volná….

Zdroj: (The Economist, 2010)

Nová mapa, Zdroj: (The Economist, 2010)

Použité zdroje

The Economist. (2010). Redrawing the map. Retrieved February 28, 2012, from http://www.economist.com/node/16003661

komentáře (0)
Ing. Pavel Čejka, PhD, MRes, MBA

Další články autora: